Psychotronika

Co je psychotronika?

    Psychotronika je novější název pro parapsychologii. Je to interdisciplinární věda zkoumající interakce, ke kterým dochází mezi živými organismy a prostředím, které je obklopuje. A to jak vnitřním tak i vnějším. Energetické informační projevy těchto interakcí umožňují jejich objektivizaci a poznání těch vlastností člověka, jež dosud nebyly verifikovány. To umožňuje hlouběji pochopit organickou materii a obklopující svět. Mezinárodní společnosti pro psychotronický výzkum převzala termín psychotronika. Poprve se tento termín objevil, ve francouzském časopisu Toule la Radio, Eelectronigue BF Television č. 192 v lednu 1955. Bylo to v článku nadepsaném “Psychotronique?”. Tento nový termín navrhl Francouz Ferdinand Clerg. Psychotronika, vyjadřuje jednotu psychiky a energetiky. Tento název se rychle rozšířil a byl přijat i u nás. Byl zde i důvod ten, že někteří jedinci měli představu, že parapsychologie je psychologie pro parašutisty. Slovo psychotronika se vykládá dvěmi způsoby. Klasicky spojením „psycho“ tj. psychický proces a „tron“ - energetický projev, nebo duchovědně spojením „psycho“ tj. duše a „tron“ - vláda duše.

Zvláštní přírodní jevy projevující se mimořádnými schopnostmi lidské psychiky spadající do psychotroniky nazýváme psychotronické jevy.

Mezi psychotronické jevy patří zejména:

 

Aktivace hmoty -energetická aktivace

Autoskopie - vidění sebe sama

Bioaktivace – pomocí životní energie energetizovat neživé předměty, které pak slouží jako biostimulátory

Biodiagnostika – schopnost diagnostikovat poruchy v lidském organismu

Bioterapie - je aktivace hmoty u živých organismů. Má za cíl dosažení pozitivní stimulace organismu

Dematerializace - odhmotnění

Dermokognice - schopnost vnímání barev a textů pokožkou

Dermooptie - schopnost vnímání barev a textů pokožkou

Grafologie - představa,že písmo je věrným obrazem lidské duše

Jasnovidnost – schopnost napojit se na určitý časový prostor v minulosti nebo budoucnosti

Levitace - je zvláštní formou telekineze, týká se organismu živé hmoty, ve většině případů se jedná o jeho vznášení

Materializace - zhmotnění

Nekromancie - dotazování se duchů zemřelých

Premonice - předtucha , příležitostná jasnovidnost

Prekognice - je pohled do budoucnosti

Radiestezie – proutkaření, hledání vodních žil a patogeních zón

Retrokognice - je pohled do minulosti

Telegnoze - je pohled, poznávání objektivních skutečností na dálku, tedy forma dálkového vnímání věcí, dějů a informací v různém rozmezí časové osy

Telepatie - je forma komunikace (přenos informací např. obrazu a představ) lidské psychiky prostřednictvím psychotronické interakce

Teleportace - je změna stavu hmotného systému. Většinou nevratná, která může být spojená s aktivací hmoty.

Telekineze - je mechanický projev spojený se změnou pohybového stavu tělesa a jeho polohy

Transmutace - je změna stavu hmotného systému. Většinou je tato změna nevratná a může být spojená s aktivací hmoty

Xenoglozie - dar hovořit jazykem, jemuž se člověk prokazatelně nikdy neučil

 

    V březnu 1967 z iniciativy Ing. K. Drbala a Dr. Z. Rejdáka se sešlo u prof. J. Stuchlíka několik československých vědců a ustanovili koordinační skupinu pro výzkum psychotroniky s cílem koordinovat výzkumnou činnost vědců v této oblasti v rámci ČSSR. Koncem roku 1969 vzniká sekce pro výzkum psychotroniky při Komitétu aplikované kybernetiky ČSVTS.

    V roce1973 se konala v Praze I. mezinárodní konference výzkumu psychotroniky. Zde je psychotronika definována jako hraniční interdisciplinární vědní obor zkoumající distanční interakce mezi živými subjekty, subjekty a neživými objekty a bylo ustaveno Mezinárodní sdružení pro psychotronický výzkum (International Association for Psychotronic Research - IAPR). Presidentem byl zvolen Čech, Dr. Zdeněk Rejdák, který byl presidentem až do své smrti. Založením této společnosti je považován za počátek studia oboru psychotroniky.

Ing. Josef Schrötter

 

Indiánský drak

            Hledáním poruch na lidském organismu nebo jinak řečeno hledáním poškozeného nebo málo funkčního orgánu se zabývá lékařská nebo alternativní diagnostika. Za tímto účelem se používaly a používají celé řady metod a pomůcek. Jednou takovou pomůckou v alternativní medicíně k diagnostikování nemoci a hledání způsobu nápravy je používání tzv. „Indiánského draka“. Poprve jsem se seznámil s indiánským drakem v osmdesátých letech v Uničově na semináři pana inženýra Vlastimila Žerta. Indiánský drak je prastarý šamanský nástroj, starý podle odhadů 5 000 let. Šaman v jednotlivých kmenech fungoval nejen jako velekněz, ale také jako soudce a léčitel. Šamani se soustavně zdokonalovali v prohlubování senzibility. Reliéf draka byl obvykle vytesán do kamene v tmavé jeskyni. Tato jeskyně byla tajným a také hlídaným místem, aby nedošlo ke zneužití draka. Do jeskyně směl jen šaman a nemocný nebo obviněný. Drak fungoval také jako detektor lži. Šaman si při diagnostice a léčení rozložil kolem draka vzorky léčivých bylin, semen, kamínků, kůry a jiné pomůcky. Přistoupil k reliéfu a energií vůle ho uvedl do činnosti. Drak začal světélkovat a nad středem ulity se otáčela energetická spirála, která utvořila energetický trychtýř o průměru asi jeden a půl metru. Nemocný nebo viník položil ruku na dračí jazyk a tím začaly do reliéfu pronikat jeho vlny. Šaman pak pomocí své citlivé ruky snímal, jak reaguje drak na jeho dotazy. Jinak vnímal kladnou odpověď a jinak zápornou odpověď. Tělo nemocného nebo viníka odpovídalo, aniž si byl dotyčný vědom, jaké otázky jsou kladeny. Otázky nemusejí být vyslovovány, ale mohou být pokládány mentálně. U viníků, ale většinou se otázky dávaly hlasem, aby viník na základě kladených otázek vnitřně reagoval a šaman tak zachytil energetické reakce jeho lživých odpovědí. Při hledání vhodných bylin, bral tyto byliny do rukou a porovnával reakce draka na tu kterou bylinku. Pokud odpověď byla negativní drak většinou „mlčel“. Pokud byl dotyčný ovlivněn zlými silami, musel být šaman silnější než tyto síly. Pokud zjistil, že zlo je silnější než on, přivolal si na pomoc i další šamany ze sousedních kmenů. Dračí jazyk je vztyčen a vyčnívá z draka pod úhlem 45 º. Pokud se do oka draka zapíchne špendlík, tak drak zůstává němý a drak přestává energeticky fungovat. Základním pravidlem je nasměrování draka hlavou na sever. V současné době jsou v ČR k dispozici tři tvary indiánského draka. Původní reliéf, zdokonalený reliéf, který popisuje Jiří Sehnal v knize „Odkaz indiánského draka“ a český kombinovaný drak Františka Kuřete, který popisuje ing. Žert ve své knize „Léčitelské pomůcky“.

            Celý proces fungování indiánského draka je založen na tzv. energoinformačním procesu. To znamená, že na kladené otázky dostávám příslušnou odpověď. Senzibilní lidé podobnou pomůcku nepotřebují a mohou vyčítat informace přímo z dané osoby. Méně zdatní pak mohou použít reliéf draka. Je na místě říct, že je možné vyčítat tyto informace také z nakreslené přímky, na které budou body s jednotlivými chorobami, způsobem léčení, bylinami, vitamíny, prvky atd. I zde pokládá pacient ruku na označený začátek přímky a tím dochází k přenosu jeho vln na diagnostickou pomůcku. Tím, že vytváříme danou pomůcku, tak jí samozřejmě programujeme. Odpovědi můžeme opět snímat rukou, kyvadlem nebo virgulí. Svět psychotroniky nejsou čáry, ale fyzika, i když v současné době ještě neuznávaná vědeckým světem.

Ing. Josef Schrötter 

 

ANCH – Nilský kříž

 

            Často dostávám dotazy na účel Nilského kříže, práci s ním a nutnou bezpečnost při manipulaci. Podíváme-li se na obrázky ze starého Egypta, pak zjistíme, že všichni bohové, panovníci, kněží a vyšší úřednictvo drží v ruce nilský kříž. Je nutné si také povšimnout způsobu držení. Drží ho za slzu nebo chcete-li za oko a dlouhé rameno směřuje k zemi. Na žádném obraze neuvidíte, že by někdo nosil nilský kříž na krku. Jeho zvláštní tvar v sobě skrývá významnou duchovní symboliku a současníky většinou velmi přitahuje. Kříž zkonstruovali velmi moudří lidé v prastarém Egyptě. Kříž by se měl používat jen při zdravotních potížích nebo při ochraně. Dlouhodobé používání tohoto kříže je zbytečné a nežádoucí. Stejně tak jako Egypťané měli bychom kříž nosit v ruce nebo v kapse po určitou dobu na straně aktivní ruky. Neměli bychom si s ním hrát a směrovat ho vůči někomu v okolí. Mám osobní zkušenost z takové neopatrnosti. Byl jsem na jednom semináři a seděli jsme u stolů v kruhu. Mně začalo být po půl hodině zle. Cítil jsem se velice podivně, a kdybych na tomto místě setrval déle tak bych asi zkolaboval. Řekl jsem to kolegyni, která seděla vedle mne. Byla velmi citlivá, vstala a šla ke kolegovi, který seděl naproti mně. U něho odhodila papíry, co měl na stole a pod nimi ležel velký nilský kříž, dlouhý asi dvacet centimetrů a mířil na mne dlouhým ramenem. Víte, za léta mé psychotronické praxe jsem si všiml, že jen jeden z desíti, který používá nilský kříž je člověk, který je vyrovnaný, ví, s čím pracuje a používá ho jen k léčení pacientů. Ti ostatní většinou buďto nemají v sobě energetickou sílu na léčení nebo chtějí omračovat okolí takovýmito předměty. Sami si potom většinou málem ublíží.

            V Egyptě používali tento kříž panovníci a vyšší úředníci k osobní ochraně a ovládání poddaných. Je to totiž silná energetická zbraň. Nechci se o tomto druhu použití rozepisovat, aby někoho nenapadlo začít toho zneužívat. V této souvislosti chci jen říct, že s nilským křížem nejsou žádné legrace. Je nutno si uvědomit jak pracuje. Podívejme se na obrázek a vidíme, že uzavřený tvar kříže (ouško) a jeho ramena energii z okolí odebírají a dlouhé rameno jí vysílá. Tohle si velmi dobře zapamatujte! Udělejte si takový pokus, že vezmete nilský kříž nebo jeho obrázek a kyvadlem budete zkoušet, jak se chová nad jeho jednotlivými částmi. Ouško a ramena jsou záporná a dlouhé rameno je kladné. Také velikost kroužení vám ukazuje na jeho sílu. Čím je kříž větší, tím je jeho síla větší. Kruh je symbol věčného Božského ducha, který se zvedá vítězně ze svého hmotného ukřižovaného těla. Egyptskými kněžími byl nazýván klíčem tajemství. Používal se také při zasvěcení faraona do duchovní sféry. Pokud mermomocí chcete používat tento zářič, pak respektujte tato pravidla:

 

1. Nilský kříž budu používat jen krátkodobě na dobu nutnou pro:

• energetické posílení
• odčerpání přebytečné energie
• odstranění negativních energií

2. Nilský kříž po ukončení práce pověsím vždy na zeď, která směřuje do volného prostoru, dlouhým ramenem dolů.

3. Nebudu ho zavěšovat v ložnici a dětském pokoji.

4. Zásadně ho nikdy nebudu odkládat tak, že ho někde jen tak položím.

5. Při odebírání negativní energie očistím ucho kříže nad plamenem.

6. Nebudu používat kříž k tomu, abych někomu cíleně ublížil!

7. Nebudu ho nosit na krku nebo na uchu.

8. Nedovolím, aby si s křížem mohli hrát děti. Musí proto viset tak vysoko, aby byl pro ně nedostupný.

 

            Pokud nosíme nilský kříž na krku, dochází k narušení aury, což vede k únavě, vyčerpanosti, špatnému spánku apod. Sám jsem si to na sobě vyzkoušel. Nilský kříž nikdy nepřikládáme k hlavě, páteři a srdci. Neměli by ho používat epileptici a kardiaci.

            Pokud nilským křížem načerpáváme energii, měli bychom odložit všechny kovové předměty. Kříž uchopte do ruky, která je vaším lepším přijímačem. Je nutno vyzkoušet, zda je to u vás pravá nebo levá ruka. Kříž držíme za delší rameno. Po určité době můžeme pocítit v dlani teplo, mravenčení, brnění, tlak, vlnění nebo chlad. Pocity mohou postupovat od dlaně do celého těla. Doporučuji nabíjet se zpočátku po kratší dobu 3,6,12 minut. Maximum doporučuji 24 minut. Pokud se vám projeví nepříjemné pocity jako například tíha, píchání, nevolnost, pocení, tlak na srdci tak křížek ihned odložte na určené místo, a zkuste to znovu po zhruba dvou hodinách. Zde bych chtěl upozornit ještě na jednu skutečnost, nilský kříž byť jen nakreslený, má stejnou energii a je potřeba se k němu chovat stejně jako ke kříži skutečnému. Opět jsem si to sám na sobě měl možnost vyzkoušet. Jednou jsem vysvětloval funkci nilského kříže jednomu příteli a samozřejmě, že jsem nilský kříž nakreslil do sešitu A4 na celou stranu. Pak jsem sešit dal do aktovky. Druhý den dopoledne v zaměstnání jsem se cítil nějak divně. Pak jsem si vzpomenul na onen kříž. Moje aktovka stála pod mým psacím stolem a sešit byl v aktovce uložen tak, že ucho bylo vedle mé nohy.

            Jednou jsem měl takový případ, že jeden mladý muž začal mít divné stavy, až nakonec byl hospitalizován na psychiatrické léčebně. Když pak za mnou přišla jeho matka, zda bych se na to nepodíval, viděl jsem problém v bytě. Nakreslil jsem jim, kde mají v bytě hledat. Bylo to v jeho pokoji, kde spal s bratrem. Prohledali pokoj a řekli mi, že nic nenašli, že na tom místě, které jsem jim ukázal je jen police s knihami. Řekl jsem jim, ať prolistují všechny knihy, že tam něco musí nalézt. A skutečně nalezli. V jedné knize byl na místo záložky použit nilský kříž. Jeho delší rameno samozřejmě směřovalo na postel onoho postiženého mladíka.

            Nilského kříže se také používá jako reflektoru a zesilovače záření vycházejícího z léčivých rostlin. Nilský kříž se položí na mělký porcelánový talíř ve směru sever -jih tak, že oko směřuje k severu. Do oka vložíme vybranou bylinu nebo směs bylin. Pacienta umístíme tak, aby kříž směřoval na postižené místo nebo pacient seděl čelem na sever - proti kříži. Dobu expozice je nutno stanovit mentálním dotazem nebo radiestetickou pomůckou. Doba se pohybuje v minutách. Někteří citliví jedinci, dokonce cítí na jazyku chuť příslušných bylin.

Ing. Josef Schrötter