Záhady

Tajemná místa

            Jsou místa, kde se dějí divné věci. Jsou místa, kde se necítíme dobře, kde stíhá všechny jedno neštěstí za druhým, kde se lidi nemají rádi, kde dochází ke zjevení, kde působí podivné zvuky. Co je toho příčinou?

Hřbitov

            V podhůří jizerských hor se tulila ke stráni pěkná chaloupka. Patřila lidem kteří bydleli ve městě vzdáleném 70 kilometrů. Sem se jezdili rekreovat. Když chalupu koupili byla již v zuboženém stavu. S velkým elánem se pustili do opravy a přestavby. Po třech letech usilovné práce se konečně chaloupka vybarvila do kraje. Rodinka byla šťastna, že se jim dílo zdařilo a že může načerpávat síly v přírodě, dál od města, ve kterém žijí. Občas si někdo postěžoval, že se špatně vyspal, ale připisovali to tomu, že se přepracovali. Člověk není nikdy spokojený a tak tomu bylo i zde. Aby zde mohli pohodlně pobývat i v zimě rozhodli se, že vybaví chalupu ústředním topením. Topení v několika místnostech bylo náročné. Nakoupili materiál a začali protahovat trubky topení domem. Kotel umístili vedle schodiště. Slavnostní spuštění dopadlo dobře a v celé chalupě bylo příjemně teplo. Sice neslyšeli v jednotlivých místnostech praskání dřeva. Člověk je ovšem nejen tvor pracovitý, ale i líný. Ta druhá vlastnost většinou převládá.

            Jednou jel na chalupu sám otec rodiny. Bylo to v zimě. Na chalupě byla zima a tak zatopil v kotli a snažil se co nejdříve vyhnat teplotu vodu v potrubí na nejvyšší teplotu. Z venku přinesl nejdříve koš dříví a pak fajroval uhlím. Když šel asi po hodině přikládat, měl takový pocit, že něco není v pořádku. Než se stačil přesvědčit co, došlo k výbuchu kotle. Došlo k tomu nejhoršímu otec byl při této explozi zabit. Rodina ho našla až druhý den po svém příjezdu. Všichni byli přesvědčeni o tom, že došlo technické závadě na kotli.

            Léta běželi a dcera Lucie se vdala a měla dva kluky. Když byly staršímu Tomášovi čtyři roky jel s babičkou na chaloupku s tím, že tam rodiče s bráškou druhý den přijedou.  Když babička šla s vnukem ke schodišti, aby vyšli nahoru do pokojů, Tomáš se najednou zastavil a ukázal na místo, kde došlo k onomu neštěstí, a řekl: „Babičko a proč je tady ten hřbitov?“ Babička, protože se zajímala o psychotroniku, se vnoučka vyptala co vidí. Tomáš jí vylíčil skutečně malý hřbitov. Chalupa tedy byla postavena na původním hřbitově. Asi to byl tenkrát nejlevnější pozemek. Tato místa mají zvláštní energetickou sílu, která často ubližuje. Zvláštní je na tom to, že většinou jen někomu. Ve vesnici, kde bydleli moji prarodiče, postavili na místě starého hřbitova polikliniku. Opravdu geniální nápad. A to se to prosím vědělo, že tam byl hřbitov. To mohlo být tak dvacet let po zrušení hřbitova. Kolik je takových domů, kde se to ovšem neví.

Ing. Josef Schrötter

Tajemná místa

            Jsou místa, kde se dějí divné věci. Jsou místa, kde se necítíme dobře, kde stíhá všechny jedno neštěstí za druhým, kde se lidi nemají rádi, kde dochází ke zjevení, kde působí podivné zvuky. Co je toho příčinou?

Matka na útěku

            Jednou za mnou přišel staršího věku. Po krátké debatě jsem zjistil, že je již v důchodě a sloužil jako já na stejném ministerstvu. Bydlel v malé obci nedaleko Prahy. Muž přišel se svými zdravotními problémy. Když jsem se na muže díval, viděl jsem nějaké problémy v jeho domě. Muž byl podruhé ženatý. Ve svých čtyřiceti letech si koupil tento dům  a odstěhoval se z Prahy se svojí ženou a čtyřletým synem. Jeho paní po krátké době začala na něj doléhat, aby se vrátili do Prahy. Muž to bral jako její rozmar a návrat do Prahy odmítl. Toto její přání bylo stále intenzivnější, až to vedlo k manželským neshodám. Dospělo to tak daleko, že žena s chlapcem se vrátili do Prahy a jejich manželství bylo následně rozvedeno. Muž si po letech našel jinou ženu.

            Požádal jsem ho, aby mi nakreslil půdorys jeho domu. Automatickou kresbou jsem našel místo, kde někdo spáchal sebevraždu oběšením. Když jsem to muži sdělil a ptal se ho zda o tom ví řekl, že se zde na půdě oběsil syn předchozího majitele. Dalším rozhovorem jsme zjistili, že jeho manželka cítila nebezpečí pro jejich syna a proto zde nechtěla být. Proto odsud odešla. To byl hlavní důvod jejího odchodu. Bála se o svého syna, aniž si toho byla vědoma. Cítila nebezpečí a nevěděla jaké. Požádal jsem muže, aby zjistil, zda v obci nebylo sebevražd více. Při příští návštěvě mi moje podezření potvrdil. Pod jejich vesnicí budovali Němci za II. Světové války nějaké tajné podzemní objekty. Pracovali zde stovky zajatců, a kdo ví, co se v tom podzemí ještě odehrávalo. Psychosomatické zóny tohoto typu ovlivňují většinou jen některé jedince. Většinou jsou to velmi citlivé osoby.

            Asi po roce jsem obdržel od onoho muže pohlednici z jiného konce republiky. Odstěhoval se i on. Bohužel za to muselo zaplatit jeho první manželství. Pak mne ještě navštívil osobně a ukazoval mi jeho nový dům a byl velmi spokojený.

Ing. Josef Schrötter

Tajemná místa

            Jsou místa, kde se dějí divné věci. Jsou místa, kde se necítíme dobře, kde stíhá všechny jedno neštěstí za druhým, kde se lidi nemají rádi, kde dochází ke zjevení, kde působí podivné zvuky, kde se lidi chovají divně. Co je toho příčinou? Budu Vám vyprávět skutečné lidské příběhy se kterými jsem se ve své léčitelské praxi mohl seznámit. Proto některé názvy míst a jména jsem pozměnil.

Zuřivý pes

            V jednom malém městečku pod Brdskými horami žije mladá rodina. Narodily se jim svě holčičky. Starší se jmenuje Veronika a mladší Lucie. Obě jsou velmi čiperné a všichni z nich mají velkou radost. Zhruba od druhého věku Lucinky se u ní však začala projevovat zvláštní věc. Najednou se rozčílila, začala křičet, plakat, kopat kolem sebe nohama, pak upadla na zem křičela a kopala nohama až omdlela. Byla přitom bledá. Maminka s ní chodila po doktorech, ale nic se neměnilo. Dostal jsem od maminky děvčátek dopis se žádostí o pomoc. Maminka mi poslala fotografii Veroniky a Lucky a plánek rodinného domku. V jednom pokoji jsem zjistil silnou psychosomatickou zónu. Maminka mi upřesnila, že to je pokoj dětí, kde holky spí a tráví hodně času. V této souvislosti jsem měl vizi psa. Požádal jsme matku, aby zjistila, zda se v tomto domě neudála nějaká mimořádná událost. Maminka se vyptávala pamětníků, poněvadž sama si nic nepamatovala. Až její babička si vzpomněla, že v tomto pokoji zemřel asi pětiletý chlapec. Chlapec si hrál před domem, když v tom přiběhl nějaký pes začal na chlapce štěkat a povalil ho. Chlapec z toho měl takový úlek, že za čtyři hodiny poté zemřel. Lucka byla citlivější než Veronika a přebírala vibrace hrůzy, které zde zůstaly uloženy a proto u ní docházelo k uvedeným projevům. Dříve se těmto jevům říkalo psotník.

            Již jsem sice vysvětlil proč se takto chovala Lucka a ne Veronika. Někdo se zeptá a proč to většinou chytí jen jednoho z rodiny? Zde opět musím přiznat, že přesný mechanismus  fungování těchto sil Bohužel ještě neznáme. Může to mít i karmické souvislosti. Vemte si, ale skutečnost, že by se příčina jejího neadekvátního chování nezjistila, tak po mnoha vyšetřeních bude ve sledování psychiatrů, kteří jí nakonec dají nějaká psychofarmaka a holka se bude trápit celý život. A přitom pomoct jí mohou její rodiče, pokud se Vám ovšem nevysmějí. Ještě řada lidí je jak se říká nad věcí: Na co si nemohu šáhnout tak tomu nevěřím. U tohoto případu se to naštěstí nestalo.

            Pokud člověk odchází z tohoto světa za mimořádných okolností, vibrace překvapení, hrůzy apod. zde zůstávají a po čase mohou začít působit negativně. Místo, kde dojde k této události (dům, silnice, zahrada apod.) působí jako paměťové médium a proto se zde většina lidí necítí dobře.

Ing. Josef Schrötter