Vše je o energii a informacích
Psychosomatické zóny
Zvláštní energie kolem nás
V oblasti psychotroniky se hlavně zabývám diagnostikou a léčením nemocí. Při diagnostice se především snažím spolu s postiženým přijít na věci, které jsou příčinou jeho zdravotních potíží. Proto jsem tuto metodu nazval příčinnou terapií. Různých příčin je celá řada. Jsou mezi nimi i tak zvané psychosomatické zóny. Zóny, které nejsou vidět a které nelze změřit žádnými přístroji, Zóny, které způsobují mnoho utrpení aniž si je lidé na které tyto zóny působí uvědomují. Jen někeří ví, že se třeba ve svém domě, na který se tak těšili, necítí dobře. V posledních letech jsem řešil celou řadu případů, kde příčina trápení byla v psychosomatických zónách, které se nacházely v domech.
Z postižených lidí tyto zóny citím a na plánku je pak dokáži lokalizovat. Vím, že domy a předměty působí na vzniklé situace jako paměťové médium, ale nevěděl jsem jak tento záznam probíhá. Pochopil jsem to po přečtení článku ruského vědce Dr. Konstantina Korotkova "Po smrti těla". Korotkov prováděl pokusy se zemřelými lidmi a měřil jejich energetické záření po smrti. Využíval přitom Kirlianův efekt. Mrtvé rozdělil do tří skupin: smrt stářím, násilná smrt a smrtelné úrazy. Z grafů zcela evidentně vyplývá, že lidské tělo pokud odejde z tohoto světa za mimořádných okolností, v plné síle a energii, je ještě několik dní jeho tělo spojeno s astrálním tělem a vyzařuje určitou energii.
Zabývám se také působením obrazů na lidský organismus a maluji léčivé obrázky pro své pacienty. Takže mechanismus záznamu psychosomatické zóny je vlastně podobný. Lidské tělo vysílá během smrti a po smrti energetické signály, které jsou zaznamenány v místě úmrtí nebo tragedie. Je to stejné jako energeticky stimulovaný obrázek. Nevím ovšem jak hluboko je ona informace v terénu uložena. Teď myslím skutečný terén. Myslím si, že časem díky vodivosti půdy prosakuje hodně hluboko a čím hlouběji její záznam pronikl, tím má větší intenzitu.
V jiné souvislosti se mi přihodilo, že jsem dělal diagnózu jednomu kamarádovi a v pravé ruce jsem viděl vážný problém až do hlouby dlaně. Kamarád však prohlásil, že zde žádné potíže nemá. Provádím diagnózu pomocí automatické kresby a již dříve se mi několikrát stalo, že jsem někomu řekl diagnózu a on šel druhý den na vyšetření například sonografie ledvin a žádné kaménky mu nezjistili. Pak mi, ale tito lidé volaly za půl roku nebo za tři čtvrtě roku, že jsem měl pravdu, že se problém objevil. Toho mého kamaráda jsem potkal za tři dny a on měl zavázanou právě tu pravou ruku. Když jsem se ho ptal co se mu stalo. Říkal mi, že zasklíval obraz a prasklo mu sklo a střep projel dlaní. Říkal, že si hned vzpomněl na mne. Mně v tu chvíli došlo, že na svém energetickém obalu nosíme zřejmě určitý záznam, který danou situaci zřejmě přitahuje, něco jako energetický maják.
Ing. Josef Schrötter